Pokládka vinylové podlahy v rámci rekonstrukce podlahy

Místo novostavby jsme se rozhodli zrekonstruovat dům. Taková stavba již má svou duši, která něco prožila. Namotivoval nás i fakt, že při budování nového domu bychom museli bydlet dlouhý čas v nájmu. Zde jsme se uskromnili a dělala se místnost po místnosti, i když to byly podmínky k žití, jako pro partyzány.

Jako první se udělala nová střecha, vyměnila se okna a poté se pokračovalo interiérem. Dům je přibližně 100 let starý a nacházel se zde stav po seniorech – tudíž původní. Začalo se podlahou a po vyhodnocení obtížnosti rekonstrukce jsme právě tuto část nazvali tou nejnáročnější.

Dům předcházející majitelé budovali postupně, a proto i jednotlivé skladby podlah se v jednotlivých místnostech lišily. Čekala na nás podlaha dřevěná se sutinovým základem, podlaha betonová, ta pro změnu měla rohovou část postiženou vlhkostí ve zdivu (foto č.1) a podlahový beton v tomto místě se lámal jako papír. Další část podlahy byla podsklepená. Zde se nemohlo jít do velké hloubky.

Likvidace staré podlahy

Z betonové části šel největší strach – zda se bude muset použít těžká technika či nikoli. I mimo vlhkou část šel beton dobře zlikvidovat pouze za pomoci krumpáče. Dřevěná podlaha se vytrhala a spodní sutiny pod deskami i betonem se vybraly. Klesli jsme v úrovni cca o 30-50 cm.

U podsklepené části se zlikvidovalo linoleum a doslova seškrábla několikacentimetrová vrstva betonové stěrky.

Betonování podkladní vrstvy podlahy

Po vyměření výšky budoucí podlahy se odečetla tloušťka plánované vinylové podlahy, anhydritu s podlahovým vytápěním a vrstvou polystyrénu. Poté nám zbyla výška, která byla vyplněná betonem. Tam, kde se dostal domíchávač s pumpou, to již byla rychlá akce – vylití betonové směsi a její vyrovnání. Po 3 dnech jsme se mohli po betonu pohybovat a tím pokračovat v práci.

Izolace podlahy a pokládka podlahového vytápění

Následovala vrstva lepenky (přilepena za pomoci hořáku) a polystyrénu. Tloušťka polystyrénu se lišila u podsklepené a nepodsklepené části. Jelikož jsme u podsklepené místnosti nemohli úroveň více snížit, použil se polystyrén tloušťky pouze 4 cm. U nepodsklepené části byla použita tloušťka 10 cm.

Na tuto vrstvu se již pokládala reflexní hliníková folie, která napomáhá k šíření tepla z podlahového topení. Teplo se šíří rovnoměrněji a díky izolaci polystyrénem i lepenkou neuniká směrem k základům. Spoje fólie jsme slepili obyčejnou lepicí páskou, aby nám poté nevtékal pod folii anhydrit.

Na folii se již pokládá had topné soustavy, což mnohdy byl zajímavý hlavolam, aby mělo potrubí správný směr k rozvaděči a teplo mohlo rovnoměrně proudit (mělo totožnou vzdálenost mezi potrubím). K upevnění potrubí posloužily plastové úchytky, které se jednoduše zapíchly do podkladového polystyrénu přes folii.

Podkladní vrstva podlahy z anhydritu

Než došlo na samotný anhydrit, tak jsme podél zdí připevnili dilatační pás z pěnového polyethylénu (lze vidět na fotu č. 3 mezi dveřními otvory), který zabrání zatékání lité směsi. Aby se zamezilo vylití hmoty i do míst kam nechceme (dveřní otvory, další místnosti), zaplnili jsme dané rozhraní polystyrénem (viděno na foto č. 3).

Finální vrstva před samotnou pokládkou podlahové krytiny je již jednoduchou záležitostí, jelikož opět přijede domíchávač a hadicí se vlije do prostoru tato hmota. Nám posloužila vrstva tloušťky 5 cm. Anhydrit se „udusal“ a zarovnal speciální nivelační hrazdou ihned po vylití, což provádí odborná osoba, která se o vylití anhydritu postarala.

Hmota je velmi vhodná především díky své velké tekutosti a absenci pórovitosti, čímž se dostane do všech prostor kolem otopného potrubí a teplo se lépe rozvádí bez zbytečných ztrát. Vytvořil se perfektně rovný a časem i pevný povrch, který již nevyžadoval další vrstvy pro vyrovnání.

Do prostoru, který byl vybaven čerstvou anhydritovou vrstvou je ideální 3 dny nevstupovat a především nevytvářet průvan (pochozí je zpravidla již po cca 30 hodinách). Také se má zamezit přímému slunečnímu svitu a náhlým změnám teploty v domě.

Povrch se musel po zatvrdnutí zbrousit, jelikož zejména pro pokládku vinylové krytiny je nezbytný hladký a rovný povrch. Zbroušení provedla firma, která vylévala anhydrit, ovšem lze vyhladit i ručně brusným papírem.

Přibližně po 20 dnech od vylití anhydritu je dobré začít podlahu pozvolna vytápět, abychom minimalizovali vlhkost. Zbytkovou vlhkost je vhodné si nechat přeměřit před položením podlahy. Nyní je možné ořezat přesahy dilatačního pásu.

Pokládka vinylové podlahy

Kvalitní základ byl proveden a teď je již poslední fáze, kterou je položení podlahové krytiny.

My zvolili podlahu vinylovou. Důvodů bylo hned několik:

• velmi odolný
• snadno udržovatelný
• neuškodí mu vlhkost
• vytváří dobré akustické podmínky v místnosti
• skvěle rozvádí teplo podlahového vytápění
• lze jej položit v každé místnosti
• při poškození se vymění jen jednotlivý díl
• povrch je v porovnání s plovoucí podlahou měkčí
• pokládka je jednoduchá

Zvolili jsme vinyl o tloušťce 2 mm, který byl cenově přijatelný a dokonce samolepící. Ovšem dali jsme na rady odborníků a i přes tuto výhodu každý díl položili na lepidlo (speciální podlahářské lepidlo), jelikož dle zkušených se na samolepící krytiny nelze zcela spolehnout.

Podklad podlahy se důkladně vyhladil a zbavil všech nečistot, jelikož při pokládce jde okamžitě vidět každá nerovnost (stačí i drobný kamínek).

Než začnete, zvolte také směr položení krytiny. Z technického hlediska na něm nezáleží, ovšem esteticky může ovlivnit celkový vzhled místnosti. Mezi hlavní zásady se řadí to, že podlahu pokládáme ve směru hlavního zdroje světla v místnosti a ve stejném směru jako je nejvyužívanější vstup. Chcete-li místnosti opticky pomoci, zvolte pro úzkou místnost pokládku na šířku (prostor prodlouží) nebo vybírejte světlé barvy, které nezpůsobí stísněný prostor.

Na podlahu se nanese špachtlí po částech lepidlo, které se ponechá 10-30 minut vyvětrat a poté se pokládají jednotlivé dílce (dobře si odhadněte čas a množství rozneseného lepidla). Dbejte na to, aby se nevytvářely mezery mezi jednotlivými dílci vinylové podlahy a vše na sebe dokonale navazovalo. Výsledkem se budete prezentovat dlouhou dobu, proto se vyplatí nic neuspěchat a dát si záležet.

Jestli také plánujete rekonstrukci či pokládku vinylové podlahy v novostavbě, jsem si jistá, že neprohloupíte a to ani při volbě levnějšího druhu vinylu. Není divu, že je v takové oblibě, jelikož výhod je mnoho, ale nevýhodu jsem ještě nenašla (věřím, že ani nenajdu).