Hydroizolační fólie V: Zásady návrhu a kladení hydroizolačních vrstev plochých střech

V minulém článku seriálu o hydroizolačních fóliích jsem popsal hlavní zásady, které je třeba dodržet při zhotovení fóliových hydroizolací spodních staveb.

V tomto článku si popíšeme obdobné zásady pro kladení fóliových hydroizolací plochých střech.

Zásady návrhu hydroizolační vrstvy plochých střech

Asfaltové pásy se v plochých střechách mohou použít jako:

1. Povlaková hydroizolační vrstva.
2. Pojistná hydroizolační vrstva zejména šikmých střech, stupně 3, třída A a B.

V tomto článku popíšu zásady pro zhotovení povlakové hydroizolační vrstvy střech.

Povlaková hydroizolační vrstva:

• chrání střešní konstrukci i spodní vrstvy střešní skladby před srážkovou vodou,
• musí být nepropustná pro srážkovou vodu v tuhém i kapalném skupenství,
• musí být vodotěsná,
• navrhuje se ve sklonu minimálně 1° k odvodňovacím prvkům střechy,
• upevňuje se k podkladu buď:
  • celoplošně (lepením),
  • bodově (kotvením, lokálním lepením),
  • stabilizační vrstvou, kdy je hydroizolační vrstva volně položena se svařenými přesahy, a zatížena vrstvou kameniva nebo provozní vrstvou,
• hydroizolační vrstvy vegetačních střech musí být odolné vůči prorůstání kořínků.

Návrh konkrétního typu hydroizolace střech z asfaltových pásů pochází od projektanta, který musí vzít v potaz veškeré skutečnosti, které budou mít na střechu vliv:

• mechanické a dynamické namáhání střechy:
  • počítat s tím, zda bude střecha nepochůzná (přístup pouze pro kontrolu a údržbu), pochůzná, pojízdná, vegetační (požadavek na odolnost proti prorůstání kořínků, uzavření spar zálivkou),
  • střešní vrstvy včetně hydroizolace musí odolávat účinkům tlaku a sání větru, proto je třeba správně zvolit typ upevnění hydroizolace k podkladu.
• hydrofyzikální namáhání střechy:
  • u povlakových hydroizolačních vrstev existuje požadavek na vodotěsnost což je třeba zohlednit nejen při pokládce a následné kontrole vodotěsnosti, ale také při návrhu různých detailů, odvodnění, prostupů, kotvení nadstřešních konstrukcí apod.
• trvanlivost a životnost střechy:
  • v závislosti na velikosti doby funkce objektu se navrhne buď hydroizolační vrstva o stejné životnosti, jako bude mít celý objekt, nebo pokud má hydroizolace životnost kratší (což je nejobvyklejší případ), tak se musí počítat i s pravidelnou údržbou nebo dokonce výměnou hydroizolační vrstvy.

Při návrhu hydroizolační vrstvy střechy z fólií dodržujeme tyto zásady:

• doporučený nejmenší sklon střechy je 1°,
• pro hydroizolaci se používá nejčastěji jedna hydroizolační fólie tl. 1,5 mm, podložená separační textilií,
• hydroizolace, které budou po zabudovaní obtížně přístupné (pojízdné, vegetační střechy), se doporučuje zhotovit z dvouvrstvého systému, který umožňuje kontrolu vodotěsnosti, a případnou sanaci průsaků,
• u fólií z mPVC je třeba se vyvarovat styku s asfalty, polystyreny, polyuretany, dehty, pryžemi, oleji, ředidly.

Zásady a podmínky pro kladení hydroizolační vrstvy plochých střech

1. Teplota a povětrnostní podmínky při kladení fólií

• při pokládce by měly být dodržena alespoň teploty podkladu a fólie +5 °C,
• teplota podkladu by měla být maximálně +40 °C,
• při pokládce nesmí na konstrukce pršet nebo sněžit, nesmí být jinovatka, mlha, námraza, silný vítr.

2. Požadavky na podklad a příprava podkladu

Podkladem pro zhotovení hydroizolační vrstvy může být:

1. silikátové podklady:
   • beton,
   • betonová mazanina,
   • cementový potěr,
2. dřevěné bednění,
3. plech,
4. tepelně-izolační desky z minerálních vláken,
5. tepelně-izolační desky z polystyrenu.

2.1 Silikátové podklady (betony, potěry)

• musí být suché, vyzrálé, soudržné, nesmí sprašovat,
• hmotnostní vlhkost podkladu by měla být maximálně 6 %,
• povrch musí být bez ostrých hran,
• pevnost betonu by měla odpovídat pevnostní třídě minimálně C 8/10 (dříve B 10),
• rovinnost podkladu by měla splňovat podmínku maximálních nerovností 5 mm na vzdálenosti 2 metry, měřeno dvoumetrovou latí,
• prohlubně a spáry větší než 5 mm by měly být vyplněny, naopak větší výčnělky by měly být odstraněny nebo zbroušeny.

2.2 Dřevěné bednění

Dřevěné bednění bývá podkladem pro hydroizolační vrstvu především u dvouplášťových střech, případně u jednoplášťových nezateplených.

Povrch dřevěného bednění musí být rovný bez ostrých hran, prohlubní, výčnělků nebo otvorů.

Bednění by mělo být opatřeno impregnačním nátěrem nebo postřikem proti dřevokazným houbám a hmyzu, impregnační nátěr musí být před pokládkou dostatečně zaschlý.

2.3 Plech

Poplastovaný plech bývá podkladem pro hydroizolační vrstvu zejména u horkovzdušného navařování fólie na různé klempířské prvky.

V případě trapézových plechů se hydroizolační fólie kladou kolmo na směr vln plechu.

2.4 Tepelně-izolační desky z minerálních vláken

Tepelně izolační desky se mohou na podklad volně pokládat, a po položení hydroizolační vrstvy se buď mechanicky přikotví do podkladu, nebo se přitíží stabilizační vrstvou.

2.5 Tepelně-izolační desky z polystyrenu

U pokládky fólií z mPVC je třeba separovat fólii od polystyrenu pomocí separační textilie. Opět je možné hydroizolační vrstvu mechanicky kotvit, nebo přitížit stabilizační vrstvou.

3. Kladení fólií

• Směr pokládky fólií není předepsán, pouze u podkladu s trapézových plechů se fólie klade kolmo na směr vln,
• čelní spoj sousedních fólií by měl být vzdálen minimálně 200 mm,
• u mechanicky kotvených fólií se pod ně vždy klade na podklad separační textilie gramáže minimálně 300 g/m², výjimku tvoří pouze podklad z desek z minerálních vlny, naopak u desek z extrudovaného nebo expandovaného polystyrenu je pokládka separační textilie nutná,
• pokud nad hydroizolační vrstvou pokládáme pochůzí, pojízdně, či vegetační souvrství, je rovněž nutné chránit fólii separační textilií,
• přesah separační textilie je většinou 100 až 150 mm, přesahy se bodově svaří, pokud se jedná o horní ochrannou textilii, na kterou bude prováděna betonová vrstva, nebo stabilizační vrstva z kameniva, tak se přesahy svaří v celé délce,
• mechanicky kotvená fólie se na podklad klade volně, s přesahy sousedních fólií 100 mm, do přesahu se vloží mechanická kotva, a přesah se horkovzdušně svaří,
• u hydroizolací přitížených stabilizační vrstvou je minimální přesah fólií 50 mm, přesah se horkovzdušně svaří,
• minimální šířka horkovzdušného svaru je 30 mm,
• hydroizolace musí být na svislých plochách vyvedena minimálně 150 mm nad povrch střechy,
• fólie pro vegetační střechy musí být odolná proti prorůstání kořínků, a spoje se uzavírají zálivkou, která ovšem nenahrazuje horkovzdušný svar přesahů.