Akustická lehká plovoucí podlaha na hrubé tesařské podlaze

Pokud se rozhodnete svépomocí provést pokládku lehké akustické podlahy, možná vám bude tento můj návodný článek pomocí při její realizaci.

Přes léto jsem se totiž rozhodl zrekonstruovat podlahu v místnosti ve starším rodinném domě. V původním stavu byla na dřevěné trámové stropní konstrukci se záklopem a se škvárovým násypem na dřevěném roštu, který byl osazen ve škvárovém násypu, hrubá tesařská podlaha. Tu tvořily prkna přibitá hřebíky k podkladnímu dřevěnému roštu (polštářům). Na prknech byl pak na papírové podložce položen koberec.

Původně jsem zamýšlel, že odstraním celou původní podlahu včetně podkladního roštu a násypu, a provedu nový rošt, mezi něj vložím izolaci, upevním OSB desky a finální nášlapnou vrstvu, ale celý proces se mi zdál poměrně náročný, a to nejen finančně, ale hlavně časově.

Nakonec jsem tedy zvolil variantu lehké akustické podlahy položené na původním podkladu z prken.

Nyní popíšu krok po kroku postup, jak jsem podlahu realizoval.

1. Příprava podkladu

Po odstranění původního koberce, podkladního papíru a soklových lišt je potřeba přitáhnout vruty každé prkno k podkladním trámům, aby nedocházelo k vrzání podlahy. V každém styku prkna a trámu jsem našrouboval 2 vruty délky 60 mm s částečným závitem. Vruty je potřeba šroubovat tak, aby se hlava zapustila a nevyčnívala. Poté je také dobré zatlouct vyčnívající hlavy starých hřebíků.

2. První podkladní vrstva z hobry

Jak popisuji v třetím kroku,  zhotovil jsem po okraji místnosti tuhý podkladní pás z dřevotřísky.

Z důvodu zamezení přenosu kročejového zvuku z tohoto pásu jsem proto celou stávající prkennou podlahu pokladl pláty hobry tloušťky 5 mm. Tento materiál velmi dobře vyrovná i lokální nerovnosti, např. vyčnívající hlavy hřebíků apod.

Pláty jsem kladl tzv. na vazbu, tedy s prostřídáním spár. Materiál se dá dobře řezat ostrým nožem.

3. Okrajový pás

Po obvodu místnosti jsem položil dilatační pásek z kamenné vlny tl. 12 mm a výšky 120 mm. Výšku volíme podle tloušťky skladby podlahy tak, aby dilatační pásek převyšoval horní plochu OSB desky. Tento pásek slouží jednak k vytvoření dilatační spáry mezi podlahou a stěnou, a také k zamezení přenosu zvuku z podlahy přes stěnu.

Následně jsem po obvodu místnosti ještě položil tuhý pás šířky cca 100 mm z dřevotřísky. Tento pás slouží k vytvoření tuhého okraje podlahy a k zamezení „propadnutí“ podlahy z důvodu umístění těžkého nábytku apod.

Tuhý pás se podle doporučení má zhotovit např. z dřevovláknité izolace typu Hobra, na který se dá ještě pásek z OSB desky tak, aby horní povrch lícoval s horním povrchem po položení tepelné a akustické izolace. Protože je ale Hobra hůře dostupná a nebyla k sehnání v tak malém množství, zvolil jsem pásek z dřevotřísky, kterou jsem měl několik let doma bez využití. Z desek jsem nařezal pásky šířky cca 100 mm. Celkem jsem na výšku 80 mm, což byla tloušťka tepelné izolace, použil čtyři pásky dřevotřísky, které jsem kladl na vazbu s prostřídáním spar, a každou vrstvu jsem vzájemně slepil lepidlem na dřevo. Poté jsme ještě cele čtyři vrstvy prošrouboval vruty. Pozor ale, abyste pásek neprovrtaly i skrz stávající podlahu, pásek nesmí být s podkladem vzájemně spojen!

4. Položení tepelné a akustické izolace

Pro tepelnou a zvukovou izolaci jsem zvolil materiál z kamenné vlny Rockwool Dachrock tloušťky 80 mm. Pro izolace akustických podlah se používají tvrzené desky, aby snesly mechanické namáhání a působení vyššího zatížení. Obvykle se akustické izolace zhotovují v tloušťce 30 – 60 mm, ale protože jsem chtěl zároveň zvýšit i tepelný odpor podlahy, zvolil jsem výrobek, který se běžně používá pro izolace plochých střech.

Desky jsem kladl opět na vazbu s prostřídáním spar. Materiál jsem řezal nožem na minerální desky, který se dá zakoupit ve stavebninách nebo hobbymarketech.

5. Položení první a druhé vrstvy OSB desek

Podklad pod nášlapnou vrstvu jsem se rozhodl zhotovit z OSB desek. Dá se využit samozřejmě i jiný vhodný materiál, například cementotřískové desky, sádrovláknité desky.

Zvolil jsem souvrství ze dvou OSB desek tl. 15 mm spojených na pero a drážku, formát desek 2 500 x 625 mm. Na každé desce je vyznačeno, kterou stranou má být položena směrem dolů. Toto je nutné dodržet kvůli vzájemnému styku sousedních desek na pero a drážku.

Desky spodní vrstvy jsem v místě pero a drážky slepoval lepidlem na dřevo (například Duvilax LS-50). Pro nanášení lepidla je dobré koupit lepidlo v plastové lahvi s tryskou.

Aby došlo k rozprostření lepidla v celém spoji pero/drážka, nanesl jsem lepidlo na horní plošku pera první desky a spodní plochu drážky druhé desky, kterou jsem poté zasunul do první desky.

Pro zasunutí desek jsem používal dřevěný pásek, který jsem přikládal k hraně napojované desky a poklepem kladiva jsem dosáhl dokonalého zasunutí pera do drážky.

Desky horní vrstvy jsem kladl ve směru kolmém k první vrstvě desek.

Zároveň je potřeba si předem proměřit, aby spáry mezi deskami první a druhé vrstvy nebyly přímo nad sebou, ale byly prostřídány.

Na horní plochu spodní vrstvy desek jsem nanesl velurovým malířským válečkem vrstvu lepidla na dřevo Ponal Standard, aby došlo ke vzájemnému slepení desek. Lepidlo jsme nanášel opět i do vzájemného styku na pero a drážku.

Na cca 20 m² mi stačila jedna litrová lahev lepidla pro nanášení do spár a jeden pětilitrový kbelík lepidla pro plošné spojení dvou vrstev desek.

Poté jsme ještě desky prošrouboval vruty délky 50 mm a průměru 5 mm s částečným závitem. Vruty jsme umisťoval po okrajích desek ve vzdálenosti cca 300 mm, a také v ploše desek.

Vruty jsem šrouboval tak, aby jejich hlavy nevyčnívaly.

Občas se při zašroubování odštípla nějaká tříska, takže před položením finální nášlapní vrstvy jsem celý povrch ještě zkontroloval, a v místě hlav šroubů jsem podlahu zbrousil vibrační bruskou.

Nezapomeňte také seříznout okrajový dilatační pásek z kamenné vlny.