Podlahové krytiny ze dřeva IV: Povrchová úprava dřevěných podlah

Povrchová úprava dřevěných podlah se provádí za účelem ochrany dřeva před pronikáním nečistot a vlhkosti do dřeva, prodloužení životnosti dřevěných prvků, ochrany před opotřebením, a snížení nákladů na pravidelnou údržbu.

Principiálně povrchovou úpravu můžeme rozdělit na:

1. Ošetření přírodními látkami na bázi oleje a vosků.
2. Uzavření povrchu nátěrovými látkami a laky.

1. Ošetření přírodními látkami

1.1 Ošetření oleji

Používají se nejčastěji lněné oleje, nebo dřevěné oleje (získává se lisováním semen tungového stromu). Výhodou je, že oleje proniknou hluboko do struktury dřeva, které tak nemá uzavřenou povrchovou úpravu.

Nevýhodou je naopak menší odolnost proti otěru a mechanickému opotřebení dřevěného povrchu.

1.2 Ošetření vosky

Používají se vosky:

• přírodní (živočišné, rostlinné, minerální),
• polosyntetické,
•  syntetické.

Používají se vosky v tuhé, pastovité i tekuté formě.  Vosky jsou termoplasty a ředí se ředidly. Nevytváří většinou na povrchu dřevěné podlahy uzavřený film. Stejně jako u ošetření oleji, nevýhodou je menší odolnost takto ošetřené podlahy proti otěru a mechanickému opotřebení.

Rozlišujeme aplikaci vosků za studena, za tepla (cca 40 °C), za horka (cca 80 °C) a vypalování za horka (cca 160 °C).

2. Ošetření nátěrovými látkami

Při ošetření nátěrovými látkami a laky se touto látkou vyplní póry dřeva, a na povrchu podlahy se vytvoří celistvý přilnavý film. Z toho důvodu mají takto ošetřené dřevěné podlahy vyšší odolnost proti mechanickému opotřebení a otěru, než je tomu u ošetření oleji nebo vosky.

Povrchová úprava nátěrem může vytvářet matný, polomatný nebo lesklý film. U lesklých povrchových úprav je potřeba upozornit na zvýšené riziko pádu při uklouznutí.

2.1 Nátěrové látky na bázi oleje a syntetické pryskyřice

Mají nízký podíl formaldehydu, ale vysoký podíl rozpouštědel.

Používají se tam, kde se požaduje bezpečný plocha z hlediska kluznosti podlahy, tedy například v tělocvičnách.

Ošetřují se jimi podlahy z palubových prken, z vlýsek i z dřevěných špalíků.

Vytvářejí pevný, neklouzavý, a relativně dobře voděodolný povrch.

2.2 Nátěrové látky na bází kyselin

Tyto nátěrové látky obsahují vysoký podíl formaldehydu, proto se od nich z důvodu možného ohrožení zdraví pomalu upouští.

Vytváří voděodolný, povrch, odolný i chemickým látkám a například cigaretovým nedopalkům.

2.3 Nátěrové látky na bázi polyuretanu (PU)

Neobsahují formaldehyd, ale mají vysoký obsah rozpouštědel.

Vytváří houževnatý a pružný, až velmi tvrdý film.

Používají se v prostorech vystavených vysokému mechanickému namáhání.

2.4 Nátěrové látky na bázi vody

Tyto nátěrové látky obsahují malý podíl rozpouštědel.

Vytváří houževnatý a pružný film, ale nejsou příliš vhodné na dřevěné podlahy s podlahovým vytápěním.

Jak se provádí nátěr?

U vlýskové (parketové) podlahy (bez povrchové úpravy z výroby) se po ztvrdnutí lepidla zbrousí povrch, spáry a trhlinky se vystěrkují, opět jemně vybrousí. Prach se důkladně odsaje, a poté se provede základní nátěr, a následně další vrstvy nátěru, obvykle dvě.

Ošetřující látka se nanáší štětce, válečkem nebo houbou.