Jak položit podlahové vytápění svépomocí?

Když si s kamarády zajdete „na jedno“ a zjistíte, že celý večer řešíte výhody a nevýhody různých způsobů vytápění a zdrojů tepla, zřejmě jste se přesunuli do fáze výstavby vlastního rodinného domu. Do této debaty přispěji svou zkušeností s instalací podlahového vytápění svépomocí, která nám při stavbě ušetřila tolik potřebné finance.

Při stavbě rodinného domu jsme se rozhodovali, jaký systém vytápění zvolit, aby poskytoval dostatečný komfort a zároveň byl co nejvýhodnější na provoz. Po mnoha konzultacích s odborníky z tohoto oboru jsme se rozhodli pro instalaci nízkoteplotního teplovodního systému v podlaze. Tento systém má své přednosti v libovolné dispozici interiéru bez ohledu na nábytek, nízkých provozních nákladech, bezprašnosti v interiéru a různorodé kombinaci se zdroji tepla. Jako nejvhodnější systém pro snadnou instalaci jsme zvolili značku Univenta.

Ocenili jsme zejména možnost instalace svépomocí, odborný a poradenský servis, který nám byl zdarma poskytnut a v neposlední řadě použití kvalitních materiálů, ze kterých je systém sestaven. Společnost zajistila projektovou dokumentaci a spočítala nutné rozteče topných trubek v závislosti na tepelných ztrátách budovaného domu.

Než začnete

Samotná instalace podlahového vytápění je velmi jednoduchá a při dodržení našich tipů i fyzicky nenáročná. Principem je pouhé položení polystyrenu na betonovou podlahu, jeho pokrytí izolační fólií a oblepení stěn u podlahy dilatační páskou. Když máte tyto činnosti hotovy, jednoduchým vtlačením příchytek do polystyrenu připevníte v pravidelných roztečích upínací lišty, do kterých již můžete začít motat vytápěcí trubku. Poté se celý systém zalije betonem, po jehož vytvrdnutí se již klasicky pokládá zvolená podlahová krytina.

Výpočet správného rozmístění trubek a jejich průměr je však již složitější záležitostí, tuto část tedy raději nechejte na odborníkovi. Naštěstí většina dodavatelských společností zajistí tento výpočet zdarma v rámci objednávky zboží, a tak proč toho nevyužít?

Volba topné trubky pro podlahové vytápění

Základním prvkem systému podlahového vytápění je topná trubka. Ta se u výrobců liší materiálem, ze kterého se trubka vyrábí. Může to být síťovaný polyetylen či kvalitnější polybutylen. Nepostradatelná je také funkce protikyslíkové bariéry. Po konzultaci s odborníky jsme pro náš projekt zvolili nejkvalitnějí produkt, který trh nabízí, a to vícevrstvou polybutylenovou trubku Univenta NOXY PB 17×2,5 mm, která svou konstrukcí zajišťuje dlouholetou životnost. Jeden z rozhodujících faktorů pro volbu materiálu byla i dlouhodobá záruka, která je na něj 25 let.

Pro realizaci topného systému budete dle výkazu výměr zvoleného dodavatele systému potřebovat:

• Topnou trubku
• Upínací lišty
• Dilatační pásku
• Polyetylenovou fólii
• PVC příchytky
• Skříňku s rozdělovačem
• Podlahový polystyren EPS 100

Tloušťka celé podlahy od základové desky po dveřní otvory se skládá z tloušťky zvolené finální podlahové krytiny, zalití betonem či anhydridem v síle cca 6 cm a zbytek připadá na tloušťku podkladního polystyrenu.

První etapa s instalací podomítkové skříně

V první etapě před vnitřními omítkami a pokládkou podkladového polystyrenu se provede instalace podomítkové skříně, do které se umístí rozdělovač a provede se připojení sběrného potrubí od rozdělovače ke zdroji tepla. Dále následuje zhotovení omítek.

Druhá etapa instalace topného systému

V druhé etapě se přistupuje k instalaci samotného systému podlahového vytápění.

Nejprve je nutné celou plochu podlahy pokrýt podkladním polystyrenem. Po obvodu stěn se pak instaluje dilatační pás, který by zpravidla měl být tloušťky 8 mm a výšky 150 mm. Obsahuje samolepící pásku pro uchycení ke stěnám a pás polyetylenové fólie, který zajistí přesah přes separační fólii položenou na polystyren. Dále se na polystyren položí v celé ploše separační fólie, která zamezuje zatékání betonu či anhydridu do polystyrenu, čímž by docházelo ke snížení jeho tepelně izolačních vlastností. Fólie má mít přesahy 15 cm, ty se zalepí lepící páskou.

Uchycení trubek podlahového vytápění

Pro uchycení topných trubek v roztečích dle výpočtu lze zvolit systémovou desku s výstupky či tak jako v našem případě upínací lišty. Tyto prvky slouží výhradně k fixaci topné trubky v dané rozteči před finálním zalitím betonu či anhydridu.

Nevýhodou systémových desek je vysoký poměr kontaktu teplosměnné plochy topné trubky s polystyrenovými výstupky systémové desky, čímž dochází k mírnému snížení přenosu tepla do podlahy. Navíc mají vyšší pořizovací cenu.

Z tohoto důvodu jsme zvolili upínací lišty, které zajistí stejným způsobem pravidelné rozložení topné trubky a svou konstrukcí umožňují kontakt roznášecí vrstvy tvořené betonem po celé své ploše. Upínací lišty se instalují pouhým ukotvením pomocí PVC příchytek do polystyrenu, a to zhruba v metrových roztečích.

Kotvení trubek podlahového vytápění

Topné trubky se následně zacvakávají do upínacích lišt, které v sobě mají drážky po pěti centimetrech a tudíž umožňují kotvení trubky v libovolných roztečích. Po instalaci trubek do lišt v daných okruzích v přesně specifikovaných délkách se začátek a konec okruhu připojí na rozdělovač a sběrač v roztečích, které korespondují s výpočtem v projektu. Ty se zpravidla pohybují v rozmezí 100 až 250 mm; v neobytných částech, jako jsou garáže, i 300 mm.

Kolotoč pro zjednodušení práce

I když se jedná o plastový materiál, hmotnost klubka s trubkou se pohybuje okolo 30 kg a manipulace při jeho odvíjení by byla fyzicky náročná. Nezbytným pomocníkem pro instalaci bez námahy je odvíjecí stojan, topenáři zvaný „kolotoč“, jehož zapůjčení dodavatelská firma poskytuje zpravidla zdarma. Průměr návinu dodané topné trubky je uzpůsoben velikosti kolotoče, takže se trubka na stojan pouze navlékne. Odvíjení ze stojanu je tak jednodušší a ušetří mnoho práce s manipulací s kotoučem plastové trubky. Instalace systému tak není nijak fyzicky náročná a zvládne ji každý průměrně zdatný člověk.

Uvedení systému podlahového vytápění do provozu

Když je instalace systému hotova, je nutné jej natlakovat vodou a zjistit tak možné úniky. Následně je možné přistoupit k betonáži podlahy. Pokud by při betonáži došlo k poškození trubky, díky přítomnosti vody v systému bude toto místo snadno detekováno. Po zalití podlah je nutné provést topnou zkoušku po 28 dnech od betonáže. Po ukončení topné zkoušky lze pokládat finální krytinu. Beton se tak rozepne a najde svůj tvar. Při nedodržení tohoto postupu hrozí poškození krytiny.

Podlahové krytiny pro podlahové vytápění

Na podlahové vytápění lze umístit veškeré podlahové krytiny s dobrou tepelnou vodivostí, mezi které patří keramická dlažba, plovoucí podlahy, lze použít i krytiny typu vinyl, dřevěné podlahy a jiné. Typ krytiny je nutné zohlednit už při návrhu topného systému, proto byste se měli rozhodnout co nejdříve.

V našem rodinném domě jsme použili laminátovou plovoucí podlahu v kombinaci s dlažbou v předsíni, kuchyni a koupelnách. Správně instalovaný systém zajistí vytápění prostor bez nepříjemného pocitu diskomfortně teplé podlahy, která by následně mohla být i zdraví škodlivá.

Naše zkušenosti s podlahovým vytápěním

Topení u nás funguje již třetím rokem. Jsme rádi, že jsme se rozhodli pro podlahové vytápění. Vzhled moderního interiéru není rušen radiátory. Příjemné je rovnoměrné rozložení tepla v prostoru bez chladných zón. Nikde v domě nenajdete ledovou podlahu. Děti si tak mohou hrát přímo na zemi. Většinu času nepoužíváme ani domácí obuv. Nespornou výhodou je i rychlé schnutí prádla na stojacím sušáku.

Roční náklady na podlahové vytápění

V kombinaci s tepelným čerpadlem jsou náklady na vytápění domu o ploše 160 m2 ročně zhruba 10 000 Kč.